P. S.

Žalman

1:Stála C#u vrátek tF#maj7ichá a smC#7ířená,
jen vítr bF#ušil do drátD#ů jak do cimbG#álku,
já chtěl nC#azpátek k nF#maj7í se vrD#mátitD#7 
a věděl, žF#e zas prohrávD#ám dívčí vG#álku,
do jedné z kD#momor svýho sF#rdce mě na jeden zC#ápad zamykC#7á,
proč se mi z F#údolí a hD#or tam od ní tF#maj7ěžko utíkC#á.
R:Tak se nemrač, lD#másko, že se rF#áno s nocí ztrC#ácím,
třeba jednou, lD#másko, postavF#mím ti velkou mC#áj,
nezapomeň, lD#másko, že i jF#á se v zimě vrC#acím,
pak nám budou, lD#másko, pod peřF#minou srdce tC#át.
2:Chtěl bych zase jít tou její krajinou,
ochutnat sladkých koláčů spadlých až z nebe,
její slzy pít, když se tak bála,
že bez boje zas prohrává mě vedle sebe,
na dráty vítr smutně hraje, když si mě rosou vyprovází,
proč se mi z údolí a hor tam od ní těžko odchází.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:53:39.794+00:00
Výsledky hledání: